Spojené státy byly co se týče celosvětové ekonomiky hitem roku 2013. Vyznačujíc se stálým zvyšováním sazeb růstu HDP, prudkým nárůstem akciových trhů, snižováním deficitu a klesající nezaměstnaností překypuje americká ekonomika krátkodobým potenciálem. Když skloubíme energický boom, podnikatelskou kulturu, nízké úrokové sazby a oživení výroby, máme recpet na pokračující expanzi v roce 2014. A tato expanze nemusí být nadále tak vlažná. Třetí čtvrtletí amerického HDP bylo revidováno směrem vzhůru na začátku tohoto měsíce, a to z 2,8% na 3,6%. Tyto faktory spolu s obrovským rozsahem HDP (15,7 trilionu am. dolarů) věští značný vliv na světovou ekonomiku v roce 2014. Zatímco rok 2014 bude pro Spojené státy představovat žně, v krátkodobém horizontu se nad USA stahují mračna. Na obzoru je hrozba dlouhodobých rozpočtových schodků po celých Spojených státech. Kromě toho pokračující politická dysfunkce nejenže snížila úvěruschopnost země, ale také snížila důvěru korporací, což je klíčový faktor pro udržitelný hospodářský růst. A konečně, kvantitativní uvolňování prováděné Federálním rezervním systémem je pořád divokou kartou. Můžeme se jen dohadovat, jak ekonomika vstřebá absenci nákupu dluhopisů Federálním rezervním systémem v roce 2014.

Čínu budeme spojovat s několika superlativy i v roce 2014. Z 15 největších světových ekonomik zaujímá se svými 7,8% nejvyšší každoroční růst HDP. Má také třetí nejnižší podíl dluhu k HDP, a to 26%. Čína je světovým obchodním partnerem. 124 zemí považuje Čínu za svého nejvýznamenějšího obchodního partnera. Růst HDP spadl nicméně v poslední době z 10%, kterých bylo dosaženo několikrát v posledních dvou desetiletích. 7% nebo 7,5% se zdá být udržitelnou měrou v přístích několika letech. Země je na počátku své víceleté snahy se přeměnit z výrobní ekonomiky na spotřební ekonomiku, kdy by měl sektor služeb zajišťovat růst a stabilitu pro pracující obyvatelstvo.

Německo je jednou z opor světové ekonomiky a s 3,4 triliony am. dolarů HDP tvoří 28% ekonomiky Eurozóny. Pod stálým vedením Angely Merkel Německo zajistilo stabilitu v eurozóně, zatímco využilo výhod slabšího eura v posledních několika letech, neboť se zaměřilo na export. Německo má v současné době nejvyšší platební bilanci jako procentní podíl HDP mezi 15 největšími světovými ekonomikami. Vysoká aktuální platební bilance znamená, že země je konkurenční exportér s vysokou mírou domácích úspor. Ačkoli Německo narazilo na několik zpomalovacích pruhů, vzhledem k dynamické ekonomice země by měla německá lokomotiva pokračovat plnou parou vpřed i v roce 2014.

V žebříčku 15 největších světových ekonomik Jižní Korea zaujímá 15. místo. Ale při hodnotě 3,3% roste ekonomika Jižní Koreje při svých 1,1 trilionu am. dolarů rychleji než ekonomiky ostatních zemí, které spadají do této skupiny, kromě Indie (4,8%) a Číny (7.8%). Ekonomiku Jižní Koreje charakterizuje průmyslová výroba a technologické inovace, což je rys, ve kterém se shoduje s USA. S každým dalším rokem představuje Jižní Korea přechod od regionální síly k světové mocnosti. Značky jako Samsung, Hyundai, LG a Kia jsou všeobecně známé a stojí také za miliardami hospodářské produkce země. Jižní Korea zrovna zaznamenala svůj nejrychlejší kvartál ve svém čtvrletním růstu za poslední 2 roky, přičemž HDP vzrostlo na 3,3%. Je však překvapivé, že co se týče věku obyvatel země, řadí se Jižní Korea narozdíl od ostatních průmyslových národů mezi ty starší, s průměrným věkem 39,7 let. I když průměrný věk není tak vysoký jako v Německu nebo v Japonsku (zhruba 46 let v obou zemích), zdaleka se nemůže srovnávat se Spojenými státy (37,2) nebo Čínou (36,3 let). Stárnutí populaci Jižní Koreje představuje střední riziko růstu jinak zdravé ekonomiky.

Se svou zdánlivě stálou deflací a stagnujícím hospodářským růstem je snadné zapomenout, že malý ostrovní národ Japonska má hospodářskou produkci skoro tří čtvrtin čínské produkce. A to navzdory faktu, že celková populace Japonska je srovnatelná s pouhými 9% populace Číny a jeho územní rozloha s 4% čínské územní rozlohy. Při téměř 6 trilionech am. dolarů HDP je to jediná země, která je v hospodářské produkci srovnatelná s USA a Čínou. Pokusy japonského premiéra Shinzo Abe nastartovat ekonomiku země v roce 2013 byly úspěšné a ačkoli skutečný úspěch jeho reforem bude možné určit až s postupem času, v současné době vnesly do japonské ekonomiky jiskru, která je příliš velká na to, aby ji bylo možné ignorovat. Není třeba hledat příklad nikde jinde než na japonském akciovém trhu. Měřeno indexem Nikkei 225: Při pouhých 2 týdnech, které zbývaly v obchodním roce, se do konce roku vrátilo závratných 50%.